Krčové žily

Onemocnění žil dolních končetin - jaké jsou možnosti prevence? Onemocnění žil je poměrně časté, většinou se jedná o tzv. křečové žíly. Bývá u každého pátého člověka, ženy bývají postiženy čtyřikrát častěji než muži. Sklon k tomuto onemocnění bývá dědičný. Příčinou je degenerativní postižení chlopní v žilách. Tyto chlopně zabraňují zpětnému toku krve, při jejich narušení se pak krev v žilách částečně vrací zpět a dochází tak k jejich rozšíření. Tyto rozšířené žíly jsou vidět jako vinuté, namodralé či modrofialové pruhy, event. se až tvoří "boule". Bývá to zejména na zadní straně lýtek a na vnitřní straně stehen. Popisované poškození žil je na závadu z estetického hlediska, ale může mít rovněž velmi závažné zdravotní důsledky. V rozšířených žilách se výrazně zpomaluje tok krve a snadněji pak vznikají trombózy (krevní sraženiny). Jejich riziko je hlavně v tom, že takto vzniklý trombus (sraženina krve) se může utrhnout a dostat se až do plicního řečiště, kde způsobí velmi závažnou plicní embolii. K méně závažným, nicméně nepříjemným důsledkům chronického žilního městnání patří poměrně časté otoky bérců, u některých nemocných bývají křeče v lýtkách. U výrazného a dlouhotrvajícího městnání dochází k poruchám prokrvení kůže s následným rizikem vzniku tzv. bércového vředu. Příčina vzniku zmíněných křečových žil je vrozená slabost žilního systému, především jeho chlopní. Tuto genetickou složku pochopitelně nemůžeme nikterak ovlivnit. Nicméně existuje řada dalších faktorů, které mohou rozvoj potíží urychlit nebo naopak zpomalit. K rizikovým faktorům patří například málo pohybu, dlouhé stání nebo sezení, výrazně negativním činitelem je také nadváha. Ke zvýšenému riziku dochází v těhotenství, protože se jednak zvětšuje celkový objem krve, jednak zvětšená děloha tlačí na břišní cévy a tím se zvyšuje tlak na žíly v nohách. Také zácpa či špatná výživa s nedostatkem některých důležitých nutrientů působí nepříznivě. Jak snížit rizika a co dělat, aby potíže tohoto typu byly co nejmenší, event. se objevily co nejpozději? V podstatě je možno doporučit určitou změnu životního stylu spolu se zajištěním výživy, v níž se v dostatečném množství vyskytují látky posilující žilní systém. Ke změně životního stylu můžeme zařadit několik opatření:1. zabránit nadváze, v případě obezity pak je třeba zbavit se přebytečných  kilogramů2. denně podporovat krevní oběh v žilním systému dolních končetin, nejlépe chůzí3. podle možností střídat delší sezení či stání uvolněním lýtkových svalů například kratší chůzí či vhodným cvičením4. při sezení dbát, aby hrana židle netlačila do stehen a nebránila tak proudění krve5. zmenšit riziko zácpy zajištěním dostatečného množství vlákniny a správnou střevní mikroflórou (dostatek zeleniny a celozrnných pokrmů, Línia, Nutra Bona symba. Další opatření patří spíše k léčbě, proto je vhodné je použít na doporučení lékaře (používání elastických bandáží, opakované cviky se zvýšením nohou apod.) K druhé skupině preventivních opatření možno zařadit konzumaci dostatečného množství nutrientů, které působí na žilní stěnu ochranně. Jde především o dostatečné množství vitaminu C v potravě. Velký význam v tomto preventivním působení mají látky patřící do skupiny tzv. flavonoidů. Je to například známý rutin, dříve označovaný jako vitamin P. O účinnosti těchto látek na žilní a možno říci i šířeji na cévní stěnu (tj. včetně arterií) svědčí také skutečnost, že řada z nich je v koncentrované formě používána jako léčivo (Venoruton, Anavenol, Cilkanol a řada dalších). Preventivně působit těmito přírodními látkami je vhodné zejména u některých jedinců, u nichž je genetická či jiná dispozice vzniku křečových žil, nebo se dokonce křečové žíly začínají již objevovat. Účinek flavonoidů (nazývaných někdy také jako bioflavonoidy) je prokazatelný nejen u žilního systému, ale i u rizika poškození arterií. Mohou snižovat riziko postižení cévní stěny u počínajících sklerotických změn, u hypertenze a i u poškození jiného původu. Ale to je již poněkud jiná kapitola, kterou uvádím jen pro pochopení účelnosti jejich používání jako preventivního prostředku u postižení cév v širokém slova smyslu. Závěrem možno jen znovu opakovat, že genetické faktory, které se významně podílejí na vzniku křečových žil se všemi důsledky, nelze sice změnit či odstranit. Nicméně cílenými preventivními opatřeními již při počínajících potížích je možné počátek tohoto onemocnění výrazně oddálit, event. snížit intenzitu jeho projevů. Právě účelnou prevenci je možno zcela odůvodněně dát prakticky na roveň účinné léčbě. Doc. MUDr. Lubomír Kužela, DrSc.